Jak jsme procestovali s rodiči Lombok za 5 dní

Přišel říjen 2024 a první návštěva rodičů na Lomboku. Moc jsem se těšila, konečně jim budu moct ukázat můj oblíbený ostrov Lombok v daleké exotice v Indonésii, který se stal mým druhým domovem. Zároveň jsme ale měli na procestování ostrova poměrně málo času, a tak jsme s přítelem přemýšleli nad nejlepším itinerářem naší cesty.

Nakonec jsme zvolili pět krásných na sebe navazujících míst tak, abychom si výlet mohli společně užít, viděli z ostrova co nejvíce a mohli cestovat bez stresu z časové tísně, prostě cestování v klidu po lombocku.

Den první = z přístavu Bangsal do vesničky Senaru

Ráno jsme vzali s přítelem auto a z městečka Kuta, kde bydlíme, jsme se vydali do přístavu Bangsal, kde jsme měli odpoledne vyzvednout rodiče, kteří připlouvali lodí z ostrovů Bali a Nusa Lemboghan, kde strávili pár dní před Lombokem.

Já se moc těšila, přítel se prvního setkání malinko bál, a tak když naši nastoupili do auta, na chvilku zavládlo ticho, netrvalo však dlouho. Cestou do horské vesničky Senaru naši velice obdivovali nové a neporušené silnice, místní obydlí a vesničky i velice rozmanitou přírodu Lomboku.

Všichni jsme měli hlad a tak první zastávka v Senaru byla obědová pauza v restauraci s krásným výhledem do krajiny. Kousek za restaurací už bylo naše ubytování, chatičky našeho dlouholetého kamaráda, ke kterému s přítelem jezdíme skoro každý rok.

Po krátkém odpočinku jsme se vydali na návštěvu místní sasacké vesničky s velice pestrým a odlišným místním životem a bohatou historií. Prohlídku vesničky s lokální průvodkyní jsme si velice užili.

Odjezd od vesničky se nám malinko nepovedl, při rozjedu jsme nabourali lehce do zábradlí, ale nám ani autu se nic nestalo, a tak jsme pomalinku pokračovali dále na terasu jednoho z ubytování, kde jsme si dali lombockou kávu a koukali na nádherný západ slunce.

V našem ubytování jsme pak strávili úžasný večer s vynikajícím jídlem v rytmu živé hudby a zpěvem místních písní.

Den druhý = vodopády Sedang Gile a Tiu Kelep – stará mešita v Senaru – Sembalun

Po probuzení a vydatné snídani jsme se vydali na výlet k vodopádům Sedang Gile a Tiu Kelep. Platí se úplně minimální vstupné a určitě stojí za to tyto dva vodopády navštívit.

Cesta k nim vede krásným lesem po schodech dolů a poté po cestě, kde je občas potřeba přebrodit malou říčku. Pod oběma vodopády se dá vykoupat, a tak jsme neváhali, a do krásně průzračné vody pod vodopádem jsme skočili. Voda sice byla studená, ale v teple pod přímým sluníčkem příjemná, krásný zážitek.

Zpět do vesnice jdete stejnou cestou. Já s mou velice rychlou chůzí jako poslední na cestě a s mou láskou ke zvířatům jsem potkala makaka. Pro mě neřešitelný problém. Přestala jsem se hýbat a museli se pro mě rodiče z kopce vracet.

Po výletu k vodopádům jsme putovali dál a navštívili jsme ve vesničce Senaru krásnou starou mešitu, kde jsme absolvovali taktéž prohlídku celé oblasti s místním průvodcem.

Naše cesta dále pokračovala do nádherné horské oblasti Sembalun. Ubytovali jsme se v jednom z místních kempů a odjeli do zahrady v prostřed polí mezi horami s různými plodinami, které zde rostou. I já v této zahradě byla poprvé a tak jsem si procházku v polích náramně užila včetně samosběru výborných sladkých jahod, které se zde pěstují.

Na západ slunce jsme se koukali z kopce bukit Selong odkud je překrásný výhled na sopku Rinjani 3726m.n.m. a také na políčka v údolí.

Po večeři v jedné z místních restaurací jsme si v ubytování rozpálili oheń a v záři plamenů se rodiče od přítele dozvídali první příběhy z našeho společného života na Lomboku.

Den třetí = rýžová políčka Tetebatu

Ten pocit, když se vzbudíte do krásného prosluněného rána a máte ubytování přímo pod sopkou Rinjani, která je nádherně osvícená a je krásně celá vidět. Všichni jsme si užívali výhledy na okolní kopce se snídaní a ranní kávou.

Pak jsme vyrazili vstříc dalším novým dobrodružstvím a přes hory s krásnou vyhlídkou, kde jsme se na chvilku zastavili jsme směřovali na rýžová políčka Tetebatu.

Byl pátek a tak, když jsme kolem poledne dojeli na místo, akorát se všichni z vesnice chystali do mešity na modlení. Nám to nevadilo. Využili jsme tento čas na výborný oběd ve warungu Octavia, který patří našim kamarádům a pak jsme vyrazili na cca 3h procházku po políčkách.

Náš průvodce Edý, který je dlouholetým kamarádem mého přítele, se o nás během procházky staral znamenitě. Během procházky nám ukazoval všechny zajímavé plodiny, které zde rostou, povídal nám o sklizni a různých druzích rýže, které se zde pěstují, vzal nás ke dvěma vodopádům, pod kterými jsme se vykoupali a naší výpravu ukončil v opičím lese s makaky a černými opicemi.

Dozvěděli jsme se také spoustu zajímavých informací o životě místních lidí, kteří zde pracují a žijí.

Přítel, který už byl unaven po několika dnech řízení se od nás během procházky odpojil a šel do ubytování odpočívat. Společný večer jsme pak strávili opět vyprávěním našich společných lombockých příběhů a popíjením místního piva Bintang. Ten večer jsem poprvé také slyšela, jak je neuvěřitelné, jak je přítel se mnou stále trpělivý.

Den čtvrtý = Pink beach – sasacká vesnička Ende – Kuta

Probudili jsme se do dalšího krásného rána, dali jsme si snídani a hned poté vyrazili dál směrem na Pink beach. Z přístavu, odkud vyplouvají lodě byli naši dost zděšení, ale jakmile naše plavba začala, zděšení opadlo.

Během cca 4h plavby jsme navštívili Písečný ostrov, několik šnorchlovacích destinací v okolí s různými druhy ryb a mnohobarevnými korály a Růžovou pláž, kde jsme měli vynikající oběd.

Cestou jsme také navštívili místo, kde se loví humři. Dostali jsme je s mámou do ruky na obdiv. Co vám budu povídat, jakmile se mi v ruce začal malinko hýbat a vzpouzet se, padl chudák zády dolů k zemi, tak si ho naši později dali k obědu.

Po této plavbě jsme pak už jeli do ubytování do Kuty. Opět jsme zvolili pokoj u přítelova kamaráda s menším bazénem, aby si rodiče ráno před snídaní mohli jít zaplavat.

Cestou jsme ještě navštívili další krásnou sasackou vesničku Ende, která se svou historií velice liší od vesničky v Senaru. S lokálním průvodcem jsem si popovídala trošku indonésky, mého přítele dobře znal, vesnička je jen nedaleko od Rambitanu, kde přítel bydlí.

V Kutě jsme si pak všichni společně dali výbornou večeři v Sonya warung, kde jsme si nechali ugrilovat dvě obrovské ryby se zeleninou a rýží.

Den pátý = pláž Selong Belanak – pláž TanjungAan – západ slunce Meresek Hill

Ráno šel přítel odučit surfařskou lekci a tak jsme měli s rodiči dopoledne na procházku po městečku Kuta. Po snídani jsme tedy vyšli směrem centrum a pláž Kuta. Procházka to byla moc pěkná až na strašné vedro, které v té době na Lomboku bylo.

Cestou jsme si také dali výborný fresh džus v Boomburgeru, kam občas s přítelem také chodíme na oběd či večeři.

Po cca 2h procházce jsme autem vyrazili do první destinace dnešního dne, na pláž Selong Belanak. Nádherná, rozlehlá pláž, perfektní pro surfaře začátečníky na úvodní lekce, kde pokud máte štěstí, tak při východu nebo západu slunce uvidíte stádo vodních bůvolů jdoucí na pastvu nebo zpět domů. Je zde také mnoho warungů, kde skvěle vaří.

Máma si na pláži spokojeně zaplavala a táta, ten s přítelem vyzkoušel svou úplně první lekci surfování, moc mu to šlo a vypadalo to, že si to moc užil.

Pak jsme všichni chvilku odpočívali, opalovali se na lehátkách a po obědě jsme vyrazili dál na cestu.

Naší další destinací byla pláž TanjungAnn, jedna z mých nejoblíbenějších pláží na Lomboku hlavně díky surfování. Pláž je velice dlouhá a můžete zde i bez surfování trávit hodiny času.

Zašli jsme do jednoho z warungů, dali jsme si místní pivo a užívali si koupání a sluníčka. Rodiče sledovali surfaře na vlnách na otevřeném moři a velice je obdivovali.

Po cca 2h strávených na pláži jsme jeli na velice povedený západ slunce kousek od pláže na Bukit Meresek.

Byla neděle, a tak se přítel po návratu do Kuty vydal večer na pravidelný nedělní sraz místních mužů ve vesnici Rambitan, kde bydlí. S rodiči jsme šli na výlet do města na večeři do restaurace Mia Mia, abych jim ukázala, kam jsme jako dobrovolníci velice často chodili na obědy a večeře.

Večer jsme u rodičů v ubytování popili spolu výborného bílého vína a pak jsme se s přítelem odebrali domů.

Den šestý = prohlídka městečka Kuta – pláž Kuta Mandalika – odvoz na letiště

Poslední den rodičů na Lomboku jsme se probrali do krásného slunečného rána. Než jsem dorazila k nim do ubtování, tak už měli sbaleno aby byli po výletě už připraveni k odjezdu.

Po výborné snídani jsme se opět vydali na výlet na pláž v Kutě, kde právě lidé z okolních vesnic měli ceremonii na přivolávání deště a probíhaly zde různé zajímavé hry a soutěže, kterých jsme se sice nezúčastnili, ale pokoukání to bylo moc pěkné a zajímavé.

Cestou zpět do ubytování jsme si dali ještě jeden fresh džus a pak už naše kroky vedly do auta směrem na letiště. Přítel zapomněl kartu ke vjezdu do letištních prostor, a tak jsme museli koupit novou. Přišel čas rozloučení a odlet rodičů zpět do Prahy.

I díky po celou dobu nádhernému počasí bez deště se náš výlet úžasně povedl.

Jedete na Lombok na vlastní pěst a rádi byste pomohli s itinerářem cesty? Neváhejte mě kontaktovat, ráda Vám se vším pomůžu.